Zámek Vranov nad Dyjí ležící na jižní hranici českého státu cca 110 km od Vídně patří k nejpozoruhodnějším stavbám středoevropského baroka. Vznikl přestavbou románsko-gotického hradu, o kterém jsou první zmínky v roce 1100. Současnou podobu mu dali po ničivém požáru v roce 1665 hrabata Althannové. Ti na sklonku 17. století podle projektu architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu nejdříve postavili a vyzdobili impozantní Sál předků, dominující zdejší členité krajině a výtvarně umocňující její osobitý půvab. Později vznikla zámecká kaple Nejsvětější Trojice, která má být ideovou protiváhou Sálu předků. V 18. století pak přestavbu dovršili obytnými budovami čestného dvora. Zámek později získali polští Mniszkové, kteří přivedli k nebývalému rozkvětu proslulý vranovský závod na výrobu kameniny a porcelánu. S nimi spříznění hrabata Stadničtí ho drželi až do počátku druhé světové války. Dnes je jako národní kulturní památka situovaná v západní části Národního parku Podyjí v péči českého státu.
Z nádvoří zámku je nejen pěkný pohled na městečko Vranov nad Dyjí s historickým jádrem, ale i na vzdálený Claryho kříž nad tělesem přehrady, Mniszkův kříž v serpentinách nad Vranovem, Hamerské vrásy na levém břehu Dyje a zalesněné hřbety kopců západního okraje NP Podyjí.